Upravit stránku

Myšlenka na výrobu československých náramkových hodinek se poprvé objevila bezprostředně po skončení 2. světové války. Snahou tehdejšího vedení bylo omezit závislost na dovozu, především ze západních států Evropy. Náramkové hodinky se předtím v Československu nevyráběly, bylo ale možné využít zkušeností i moderních švýcarských strojů, které se během války používaly na výrobu časových zapalovačů.  

Úkolem vybudovat nový závod a připravit sériovou výrobu náramkových hodinek byl pověřen na podzim 1949 Adolf Martínek, který se v nevyužívané budově národního výboru v Novém Městě nad Metují spolu s prvními 15 kolegy pustil do úkolu, který ve své době zvládalo jen osm zemí světa.

budova narodniho vyboru.jpg
montáž hodinek.jpg

Výroba mechanického strojku je neobyčejně technologicky náročný proces. To si uvědomovali i vývojáři v Novém Městě nad Metují. Začali proto pátrat po nejvhodnějším strojku, který by umožňoval sériovou výrobu a přitom splňoval nároky na přesnost a další technické parametry. Po mnoha pokusech nakonec zvolili francouzský strojek Lip, který vhodně upravili. 

Před zahájením vlastní výroby prototypů ovšem bylo potřeba zajistit speciální stroje. Nákup v zahraničí byl v tehdejších podmínkách složitý a zdlouhavý, kompletní technologie byla k dispozici až na konci roku 1954. Nápadití zaměstnanci si ale uměli poradit a pro výrobu prototypů použili obráběcí stroje, které měli k dispozici, část dílů dokonce vyrobili ručně. Výsledkem bylo 12 prototypů hodinek, které dostaly jméno SPARTAK.

Prototypy hodinek SPARTAK, kterých postupně vzniklo několik desítek, byly podrobeny náročnému testování, ostře sledovanému nejen vedením závodu, ale dokonce vládní komisí pro kontrolní zkoušky. Následovalo období příprav pro sériovou výrobu, nakupovala se další technologie, školili se zaměstnanci. 

Po pouhých pěti letech od zadání úkolu bylo možné vyrobit 1500 náramkových hodinek se strojkem, který kromě několika málo součástek vyrobili kompletně zaměstnanci novoměstského závodu. Tyto hodinky čekaly, z dnešního pohledu poněkud kuriózní, laické zkoušky. Dostali je k dispozici pracovníci z různých oborů, od dělníků, přes vojáky až po vládní činitele. Po ukončení ročních zkoušek, o jejichž průběhu museli vést podrobné záznamy, si testující mohli hodinky ponechat po zaplacení 150 korun. Zahájení běžného provozu továrny tedy již nestálo nic v cestě. První československé náramkové hodinky si zájemci zakoupili v roce 1958. Nejprve však bylo potřeba vybrat, pod jakou značkou se budou náramkové hodinky vyrábět.

hodinky spartak.jpg
montazni hala.jpg

Zvolena byla značka PRIM, které se v té době používala i pro časoměřiče vyrobené v ostatních závodech národního podniku Chronotechna. Zpočátku bylo používáno identické logo jako pro budíky a nástěnné hodiny zvané „bochník“. Později byla ale grafická podoba zjednodušena, aby odpovídala požadavkům na moderní design číselníků. Autorem tzv. „stojacího“ loga PRIM, které se na náramkové hodinky používá od 70. let dodnes, je konstruktér Josef Žid. Součástí práce konstruktéra bylo až do 90. let také navrhování designu hodinek, proto byl právě Josef Žid pověřen návrhem nové značky. Potřeba nového grafického ztvárnění značky byla navíc podpořena tím, že se v roce 1969 závod na výrobu hodinek v Novém Městě nad Metují zcela osamostatnil a získal jméno, které nese dodnes  –  ELTON.

Výroba hodinek se úspěšně rozjela, současné prostory však kapacitně přestávaly stačit. Proto bylo rozhodnuto o stavbě nového závodu na kraji města, kam se v roce 1975 národní podnik ELTON přestěhoval.

Až do 90. let produkoval novoměstský závod statisíce náramkových hodinek ročně, celkem jich od počátku výroby vzniklo přes 12 milionů. Po tzv. Sametové revoluci však začaly Československo zaplavovat hodinky zahraničních značek – od luxusních až po nejlevnější asijské. Zájem o primky postupně klesal a chvíli to vypadalo, že výroba českých náramkových hodinek již nemá budoucnost. 

Naštěstí se podařilo zájem o domácí výrobky postupně oživit. Podmínkou však byla změna výrobní a obchodní strategie. Cenou bychom nikdy neporazili levné hodinky z Číny a dalších zemí, kde jsou nesrovnatelně nižší náklady na pracovní sílu i nároky na kvalitu. Proto bylo rozhodnuto o přeměně továrny na malosériovou výrobu manufakturního typu. V roce 2008 začala výroba nových mechanických strojků a ELTON hodinářská se zařadila po bok významných hodinářských manufaktur, které si zakládají na ruční práci, preciznosti a individuálním přístupu k zákazníkovi.

hodinky orlík.jpg

Tento web využívá cookies

Pro chod webu jsou nezbytně aktivovány esenciální soubory cookies. Pro plnohodnotné poskytování služeb, personalizaci reklam a analýzu návštěvnosti jsou však nutné povolit i volitelné cookies. Kliknutím na následující tlačítko, je zapnete. Zobrazit podrobnosti

Nastavení cookies

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat z nastavení cookies níže. Zobrazit podrobnosti