Historie hodinek

Myšlenka na výrobu československých náramkových hodinek se poprvé objevila bezprostředně po skončení 2. světové války. Snahou tehdejšího vedení bylo omezit závislost na dovozu, především ze západních států Evropy. Náramkové hodinky se předtím v Československu nevyráběly, bylo ale možné využít zkušeností i moderních švýcarských strojů, které se během války používaly na výrobu časových zapalovačů.  

Úkolem vybudovat nový závod a připravit sériovou výrobu náramkových hodinek byl pověřen na podzim 1949 Adolf Martínek, který se v nevyužívané budově národního výboru v Novém Městě nad Metují spolu s prvními 15 kolegy pustil do úkolu, který ve své době zvládalo jen osm zemí světa.

Prototypy hodinek SPARTAK, kterých postupně vzniklo několik desítek, byly podrobeny náročnému testování, ostře sledovanému nejen vedením závodu, ale dokonce vládní komisí pro kontrolní zkoušky. Následovalo období příprav pro sériovou výrobu, nakupovala se další technologie, školili se zaměstnanci. 

Po pouhých pěti letech od zadání úkolu bylo možné vyrobit 1500 náramkových hodinek se strojkem, který kromě několika málo součástek vyrobili kompletně zaměstnanci novoměstského závodu. Tyto hodinky čekaly, z dnešního pohledu poněkud kuriózní, laické zkoušky. Dostali je k dispozici pracovníci z různých oborů, od dělníků, přes vojáky až po vládní činitele. Po ukončení ročních zkoušek, o jejichž průběhu museli vést podrobné záznamy, si testující mohli hodinky ponechat po zaplacení 150 korun. Zahájení běžného provozu továrny tedy již nestálo nic v cestě. První československé náramkové hodinky si zájemci zakoupili v roce 1958. Nejprve však bylo potřeba vybrat, pod jakou značkou se budou náramkové hodinky vyrábět.

Až do 90. let produkoval novoměstský závod statisíce náramkových hodinek ročně, celkem jich od počátku výroby vzniklo přes 12 milionů. Po tzv. Sametové revoluci však začaly Československo zaplavovat hodinky zahraničních značek – od luxusních až po nejlevnější asijské. Zájem o primky postupně klesal a chvíli to vypadalo, že výroba českých náramkových hodinek již nemá budoucnost. 

Naštěstí se podařilo zájem o domácí výrobky postupně oživit. Podmínkou však byla změna výrobní a obchodní strategie. Cenou bychom nikdy neporazili levné hodinky z Číny a dalších zemí, kde jsou nesrovnatelně nižší náklady na pracovní sílu i nároky na kvalitu. Proto bylo rozhodnuto o přeměně továrny na malosériovou výrobu manufakturního typu. V roce 2008 začala výroba nových mechanických strojků a ELTON hodinářská se zařadila po bok významných hodinářských manufaktur, které si zakládají na ruční práci, preciznosti a individuálním přístupu k zákazníkovi.